Mám za sebou dlouhou cestu v  boji proti lupénce a díky tomu pomáhám lidem, kteří trpí touto nemocí, projít stejnou cestou, aby mohli žít normální život bez obtěžujících příznaků. 

Pro všechny na té lehčí straně

Pere se to ve mě. Bojuju s duševním zmatkem stejně jako všichni v době koronavirové. Je to zvláštní doba, která zjevně lidi rozděluje v názorech, postojích, přístupech, zvětšuje sociální rozdíly ještě víc, než už tomu bylo. Populace se dělí na různé tábory – rouškaři a antirouškaři, sluníčkáři, ovce a bojovníci za svobodu – zvláště sociální média jsou toho plná. Z ekonomické stránky vidím...

Najdem doma, co nás baví.

Ani vás už nebaví číst všechny ty zprávy o koronaviru? Už toho mám plný kecky. V době, kdy to v ČR vypuklo, jsme byli na horách v Rakousku, kde tou dobou byli dva nakažení a když jsme se vrátili, bombardovali nás zprávy jak máme zůstat doma a jak nemáme dítko dávat do školky. Z práce mě nechali doma na homeoffice, ale strašně mě to štvalo,...

Debordelizace bytu, hlavy, života…

Dostala jsem dárek v podobě víkendu bez dětí. Tudíž páchám hloubkový úklid – prach, skříňky, okna…čistím si u toho hlavu. A napadá mě krásná paralela k úklidu i v životě – taky jste si všimli toho, že mezi nepořádkem a pořádkem je v mezifázi dočasně ještě větší „bordel“? Nedávno jsem si povídala s bývalou spolužačkou, kterou jsem neviděla asi 10 let. Vyprávěla mi...

Těžké jaro psoriatikovo

Je jaro! Většina lidí po zimě jásá, že je konečně slunečno a teplo. Nemusíme si oblíkat deset vrstev a co je ještě lepší – nemusíme oblíkat deset vrstev dětem, hurá! Můžeme trávit víc času venku, chodit na dlouhé procházky, trávit víc času na hřištích s dětmi nebo na zahrádkách u dobrého pití, jíst zmrzlinu nebo jen tak sedět na lavičce a nasávat energii ze sluníčka...

Rychlost není vždy dobrá…

Včera jsem trávila poklidný večer s kamarádkou žehličkou, kterou vídám poměrně zřídka, jelikož žehlím, jen když muž není doma a pouštím si u toho filmy, které chci vidět já:-) Taky to tak máte? No a jelikož jsem si zrovna vybrala něco z nabídky televize, tak jsem u toho měla i reklamy. Normálně je moc nevnímám, maximálně se mi nějaká vtíravá melodie nacpe...

Jste také deviant? aneb Proč (ne)obětovat pohodlí

Při nedávné debatě jsme narazili na téma “deviace příjemným”. Zní to vtipně, co? Jedná se o situaci, kdy člověk (společnost) není schopen, nebo spíše ochoten, cokoli překonat, vytrpět, vydržet, ustát, když je to nepříjemné, bolestivé, nebo to žádá nějakou “oběť”. Spousta lidí nechce dělat práci, která je nebaví a nedává jim smysl. V podobném duchu se to zvrhává i ve...

Cože? Já a perfekcionizmus?

Co mi paměť sahá, nesnášela jsem soutěže, hecování, veřejné vystupování, veřejnou prezentaci čehokoli. Myslela jsem si, že je to tím, že nejsem sportovně nadaná (přesněji řečeno, jsem totální dřevo), že jsem stydlivá a že neumím mluvit pomalu a zřetelně (a čím jsem nervóznější, tím rychleji mluvím). S postupem času se prohluboval pocit, že vlastně nemám nic, v čem bych...

Můžu já za to, že na to ještě nevymysleli žádnej prášek?

„Můžu já za to, že na to ještě nevymysleli žádnej prášek?“ zněla odpověď jedné mojí starší rodinné příslušnice na dotaz, jak je možné, že se láduje dortíkem, když má cukrovku a má držet dietu. Bohužel, není to způsobeno pouze stářím. Tento názor je oblíbený i u mladších ročníků. Pocit, že cokoli se mi stane – nemoc či úraz – lékaři...

Kdo jsem a co vám chci napsat

Jak jste se už možná dočetli v sekci „Můj příběh“, jsem manželka skvělého chlapa, máma dvou holčiček, žiju obyčejný život v jednom pražském bytě a vždycky jsem si myslela, že je můj život pohodový. Nikdy jsem nic nedostala zadarmo, ale vždycky se mi vše tak nějak podařilo. Když jsem něco chtěla, tak se mi to povedlo. Vše jsem...