Rychlost není vždy dobrá…

Včera jsem trávila poklidný večer s kamarádkou žehličkou, kterou vídám poměrně zřídka, jelikož žehlím, jen když muž není doma a pouštím si u toho filmy, které chci vidět já:-) Taky to tak máte?

No a jelikož jsem si zrovna vybrala něco z nabídky televize, tak jsem u toho měla i reklamy. Normálně je moc nevnímám, maximálně se mi nějaká vtíravá melodie nacpe do hlavy sama od sebe. Ale včera mě zrovna zaujalo, jak každá druhá věta (při žehlení spíš slyším, než koukám) je o tom, že se něco uděje rychle, brzy, efektivně, bez námahy, ale hlavně opravdu okamžitě. Léky na bolest mají okamžitý účinek, cosi na hubnutí taky, stačí se tím nacpat nebo mazat jen jednou denně a výsledek bude okamžitý a ohromující. Peníze jen někam pošlete a budete mít jen tak víc a to brzy! Vás to neděsí? Jako, chápu, že léky na bolest hlavy nebo zubů by měli zabrat rychle, hlavně když vás to chytne v práci a nemáte jinou možnost, než to polknout a makat dál…ale stejně je lepší zkusit něco jiného – u sebe třeba vím, že někdy jen málo piju. Když nepomůže voda, pomáhá kafe. Když ne, tak panák (což nepraktikuju v práci). A když taky ne, tak si jdu lehnout, když to samozřejmě jde.

Ale vážně vás neděsí ta lež o tom, že něco funguje hned? Zbohatnutí, hubnutí, vyřešení něčeho složitého… Mně to zní buď jako totální lež anebo si říkám, co za svinstvo nebo habaďůru to obsahuje/zahrnuje, že to jde tak snadno.

Spousta pořekadel a přísloví z minulosti už jsou přežitky, ale zrovna to, že „bez práce nejsou koláče“ podle mého názoru platí pořád. Ano, práce nemusí být na druhé straně rovnítka se slovy „vopruz“, nuda, hrůza apod., ale vždy je to nějaké vynaložené úsilí, energie, emoce.

A vzápětí, poté, co jsem dožehlila, jsem si sedla k webináři Stáni Stiborové  na téma Jak si v roce 2019 splnit svůj sen a ten motiv se opakoval – ano, všechno jde, když máte svůj cíl, ale je to cesta, proces, výdej energie, ne lusknutí prsty, vyhození hromady peněz nebo vyslovení kouzelného zaklínadla.

No a mě to teda pěkně koplo do pr.. (ehm, sedacího svalu), abych už konečně dopsala ten e-book, co pořád slibuju. Jelikož rozepsaný je i vám i mně dost k ničemu a ani jedna strana se nedobere k cíli.

Tak psaní zdar a lupénce sbohem!

Mám za sebou dlouhou cestu v boji proti lupénce a díky tomu pomáhám lidem, kteří trpí touto nemocí, projít stejnou cestou, aby mohli žít normální život bez obtěžujících příznaků. Více o mě si přečtěte tady.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Jak se projíst k čisté kůži

    Stáhněte si můj e-book zdarma a dozvíte se o mém prvním kroku na cestě k životu bez lupenky.

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Potkáme se na facebooku: